Jak pothovat křídlo papírem bez laku a nepříjemných průvodních jevů s tím spojených, jako jsou "upatlané" prsty, nepříjemné výpary a pod.    Předně je třeba upozornit, že lakování vypínacím lakem se nevyhneme, ale tu méně příjemnou část s přilepováním potahu můžeme vypustit. Příprava kostry pro potahování se v ničem neodlišuje od klasického postupu. Kostru vybrousíme a 2x až 3x nalakujeme na všech plochách, na které bude nalepen potah. Po uschnutí a přebroušení do hladka si připravíme disperzní lepidlo. (Já používám PONAL) Zředíme ho vodou, aby mělo konzistenci řidší smetany a natřeme jím všechna místa, kam bude přilepen potah. Lepidlo necháme úplně uschnout, nejlépe do druhého dne. Je to jedna z důležitých podmínek pro úspěšnou práci.    Nyní máme kostru připravenou k potahování. Připravíme si potřebné kusy potahového papíru a žehličku. Teplotu žehličky nastavíme na "bavlnu", případně předem odzkoušíme na malém vzorku. Dále postupujeme stejně, jako při nažehlování fólií. Rozdíl je pouze v tom, že nelze potáhnout celé křídlo najednou, protože v místech napojení potahu musíme toto místo opět natřít lepidlem a nechat uschnout. Je to jedna z nevýhod tohoto postupu, myslím ale, že je dostatečně vyvážena čistotou práce.    Dále se již postupuje obvyklým způsobem - lakování napínacím lakem atd.. Znovu zdůrazňuji nutnost dokonalého uschnutí lepidla na kostře. Málo uschlé lepidlo při nažehlování zhnědne a esteticky nám znehodnotí výslednou práci. Pokud bude lepidlo dokonale suché, není se třeba ničeho obávat, snad jen příliš vysoká teplota žehličky by mohla způsobit nepříjemnosti.    Takto přižehlený potah drží bez problémů i na spodní straně klenutého profilu a ani následné pnutí napínacího laku nezpůsobuje jeho odlepení od kostry. Možná se postup na první pohled zdá složitý, ale od té doby, co jsem tento postup objevil, nepotahuji jinak. Mám za to, že výhody mnohonásobně převyšují nevýhody. Věřím, že kdo to jednou zkusí, bude překvapen, jak se dá křídlo potáhnout papírem klidně i v obýváku při sledování televize.