Několik informací o mé osobě:

   Jmenuji se Pavel Kőnig. Narodil jsem se v roce 1963 v České Lípě, kde v podstatě žiji dodnes. V roce 1982 jsem odmaturoval na zdejší SPŠ Strojní a nastoupil do konstrukce tehdejšího podniku ZPA v Novém Boru. V letech 1983 - 1985 jsem absolvoval základní vojenskou službu u Pohraniční stráže u Chebu poblíž vysílače Zelená hora, kde jsem dva roky hlídal naši "socialistickou společnost" před "zlými imperialisty".

   Po návratu do civilu jsem nastoupil do českolipských mlékáren jako obsluha chladicího zařízení. V roce 1987 jsem přijal nabídku pracovat jako seřizovač v navijárně elektromotorů ve firmě Narex, nyní Protool. Od roku 1993 pracuji ve zdejší nástrojárně na CNC frézkách. V tomtéž roce jsem absolvoval roční pracovní stáž u firmy FESTO v Německu.

   V roce 2011 jsem po 25-ti letech z organizačních důvodů skončil ve firmě Protool, naštěstí jsem díky svojí praxi a profesi neměl problém s nalezením nové práce. Částečně i díky náhodě, kdy jsem se objevil ve správný čas na správném místě, jsem nakonec zakotvil v malé firmě Q-PLUS s.r.o., kde pracuji převážně na CNC frézce HURCO.
   V letošním roce (2023)jsem změnil zaměstnání a nyní pracuji jako CNC frézař ve firmě Formasters.

   Modelařit jsem začal už v 10-ti letech (gumáčky, házedla a pod.) a zhruba od 15-ti se intenzivně zajímám o historii letectví, zejména o období 1.světové války. Přibližně do roku 1986 jsem aktivně "kitařil" a zůčastňoval se soutěží a RC modely jsem provozoval jen příležitostně. Po tomto roce jsem se začal naplno věnovat RC letadlům a kity čekají ve skříni na svůj návrat.    Moje kitařská minulost se ostatně odráží i ve volbě mých RC modelů. Téměř výhradně jsou to polomakety.
   Nějakou dobu jsem vykonával funkci předsedy LMK Česká Lípa a též jsem jedním ze zakládajících členů neoficiálního "Spolku přátel letiště Manušice".V posledních několika letech jsem přišel na "chuť" vícemotorovým elektroletům. Používám výhradně velkou většinou modelářů opovrhované stejnosměrné "plechovky" třídy 400. Pro vícemotorové modely je to ideální motor. Takzvaně "za málo peněz docela dost muziky". Dvoumotorák už bezpečně uveze osmičlánek velikosti SC. Nemám potřebu s modelem stoupat pod úhlem 70 stupňů, ani předvádět ve vzduchu kreace, odporující fyzikálním zákonům. Zkrátka "hotlinery" ani akrobacie není můj šálek kávy. Mám rád realistické létání a na to mi čtyřstovky bohatě stačí. Když nestačí dvě, dám tři, nebo čtyři...Samozřejmě s postupující vývojem jsem i já začal ve svých modelech používat "střídavé" motory a LiIOn a LiPol baterie :-)