Zatím posledním mým modelem je polomaketa amerického hydroplánu z roku 1918 Curtiss NC-4.
S tímto letounem byl v květnu 1919 uskutečněn první etapový přelet Atlantiku z Ameriky
do Evropy.
Model má proti předloze jen tři motory, čtvrtý - tlačný jsem vypustil. I tak létá
s třemi "čtyřstovkami" velmi dobře. Polomaketa je vlastní konstrukce - celodřevěná kostrukce s papírovým
potahem - klasická modelařina. Popis stavby i stavební výkres byl otisknut v časopise
RCm 10 a 11/2004.
Přesto, že jde o hydroplán, na vodě jsem s ním ještě nebyl. Zatím
nebyla příležitost. Jednou bych to ale chtěl zkusit. Nicméně i na suchu a zejména na sněhu
je s ním super polítání, jak je vidět i na krátkém letovém videu. Absolutně hodný model s letovým projevem odpovídajícím předloze. Bez
sebemenší snahy kamkoliv padat při pomalém letu. Dokonce i kluz se zastavenými motory je velmi příjemný
na to, jaká je to "chmelnice".
První sezónu létal model s vrtulemi Graupner 6x4. Pak už
to moje "skoromaketářské" ego nevdrželo a vyrobil jsem si vrtule dřevěné, tvarem odpovídající
předloze s rozměrem 6x3.
I s nimi model létá velmi dobře, navíc trochu klesl odebíraný proud,
takže na jedno nabití model létá kolem 8-mi minut. Většinou ale létám tak 6 minut, protože
mojí úchylkou jsou velmi nízké průlety, po nichž je vždy třeba "plný plyn" pro opakování okruhu.
Je to zatím můj nejoblíbenější model, který asi sejde "stářím". Musel bych udělat nějakou velmi
hrubou pilotní chybu, případně chytit rušení, abych model "zrušil". A do světa na 100% nepůjde.
Zájemcům mohu poskytnout po vzájemné domluvě výkres v elektronické podobě. Jedná se o dva listy
formátu A0.
|